Dobrovolní hasiči města Náchoda, Bělovse a Dobrošova odklízeli sníh ze střechy náchodského zimního stadionu (a ZŠ Běloves)

 Dobrovolní hasiči města Náchoda, Bělovse a Dobrošova odklízeli sníh ze střechy náchodského zimního stadionu (a ZŠ Běloves)

Dobrovolní hasiči města Náchoda, Bělovse a Dobrošova v sobotu 30. a v neděli 31. ledna pomáhali odklízet sníh ze střechy náchodského zimního stadionu, aby tak odlehčili střešní konstrukci budovy. Dobrovolní hasiči odpracovali společně celkem cca 140 hodin pro město, z toho běloveští cca 36 hodin. Hasiči odklízeli 50 cm vysokou sněhovou pokrývku z plochy o rozloze cca 50 x 70 m (tj. cca 1.750 m³ sněhu) ručně – lopatami na připravené igelitové plachty. Svůj úkol splnili a pomohli tak, kde to bylo opět zapotřebí…

Sobota: 9.00-14.00 (5 hodin, tj. celkem 15): Pavel Punar, Petr Hejzlar, Václav Matoušek,
Neděle: 9.00-12.00 (3 hodiny, tj. celkem 21): Pavel Punar, Petr Hejzlar,Václav Matoušek,
           Jiří David, Leoš Flek, Viktor Moldavčuk, Jaroslav Čmelík.
Spotřeba: 20 SMS na organizaci akce, po práci: 2l vařící vody na čaj+ energie na její ohřátí, 20g cukru,4 pytlíky čaje a trošku rumu :-)

V pondělí dne 1. 2 . 2010 běloveští hasiči preventivně odklidili sníh také z ploché střechy běloveské základní školy.

Byla obava na místě? Leden tohoto roku proběhl ve znamení poměrně nízkých teplot a zima se prakticky  v celé střední a severní Evropě vyznačovala také neobvykle velkým množstvím sněhu. Extrémní sněhová pokrývka způsobila problémy nejen na komunikacích. „Sněhová nadílka“ na střechách halových budov vyvolávala obavy z možné destrukce jejich nosné konstrukce, tedy vnik případných velkých materiálních škod či ztráty na lidských životech, jako tomu bylo v letech 2005-2006. Podle údajů HZS se právě v těchto letech zřítilo v důsledku zatížení sněhem 258 střešních konstrukcí s tím, že údaj nemusí být úplný, protože v některých případech HZS nezasahovalo. Havárie střech přitom nastaly převážně v krajích Vysočina a Zlín, dále pak v krajích Moravskoslezský, Pardubický a Olomoucký.

 Kolik váží sníh? V období mezi sněhovými srážkami sníh může (ale také nemusí) částečně odtát. Sněhová vrstva se při vyšších teplotách slehne a zvětší objemovou hmotnost a další sněhové vrstvy postupně zvyšují zatížení na konstrukci. Pokud se částečně oteplí a srážky se změní na dešťové, sněhová vrstva zadrží vodu, čímž se výrazně zvýší objemová tíha sněhu. Sníh však těžkne i stářím. Podle výšky sněhové vrstvy na střeše proto nelze jednoznačně usuzovat na výši zatížení střechy.  Objemová tíha čerstvého prachového sněhu je asi cca 0,8 kN/m³ (tj. 80 kg na jeden kubický metr). Čerstvý vlhký sníh má objemovou hmotnost od 1,2 kN/m³, starý krystalický sníh má hmotnost až 4,0 kN/m³, vodou nasycený sníh až 5,5 kN/m³ a led má dokonce objemovou hmotnost 9,0 kN/m³.

Podle čeho se stavby navrhují? Stavby se navrhují tak, aby sloužily ke svému účelu bez závad. K tomu se používají dohodnuté návrhové postupy. V současné době je to převážně metoda dílčích součinitelů spolehlivosti. Výpočty se při této metodě provádějí v oblastech namáhání materiálu, které se výrazně liší od oblastí, ve kterých se pohybuje namáhání materiálu před kolapsem konstrukce a únosnost se zjišťuje v jednotlivých průřezech, nikoli jako únosnost konstrukce. Výpočetní modely (tedy i ty velmi složité) mají vždy množství předpokladů, které ne vždy odpovídají skutečnosti. Současně používané výpočetní modely jsou tedy deterministické, ale realita (intenzita zatížení) je bohužel nahodilá. Jeto dáno tím, že každý materiál má totiž proměnné vlastnosti a žádný rozměr není nominální. Kromě parametrů, které lze hodnotit statisticky je řada parametrů, které statisticky popsat nelze. Patří k nim lidské chyby a omyly, které nelze v žádném případě vyloučit ani při návrhu, ani při provádění. Kolaps konstrukce je vždy záležitost velkého množství náhodných vlivů, které nelze vždy zcela vystihnout výpočtem. V české republice dnes pro zatížení stavebních konstrukcí sněhem platí tři normy: ČSN 73 0035:1986, ČSN P ENV 1991-2-3:1997 a ČSN EN 1991-1-3:2005. Pro výpočet se používají údaje z mapy sněhových oblastí, kterých je osm. Většina území ČR však spadá do 1.-4. oblasti, kde je charakteristická hodnota zatížení sněhem od 0,7-2,0 kPa. V 8. oblasti určuje zatížení sněhem příslušný Hydrometeorologický ústav. Mapa byla s účinností od 1. 11. 2006 zavedena do soustavy českých technických norem formou změn uvedených norem (ČSN 73 0035/Z3, ČSN P ENV 1991-2-3/Z1 a ČSN EN 1991-1-3/Z1).

Je sníh jediným faktorem případné destrukce střechy? Poruchy střešních konstrukcí mohou být způsobeny i jinými faktory, než je prosté přetížení střechy sněhem. Nejzávažnější jsou obecně chyby v prostorovém ztužení konstrukcí, vznikající především při projektování nebo při vlastním provádění stavby.  Konkrétně se může jednat o nedostatečně nadimenzované kotvení konstrukcí, zanedbanou údržbu během jejich životnosti nebo neodborné zásahy do konstrukcí již stávajících.

Co dělat, aby se střechy nebortily?  Stavbu je třeba užívat v souladu s vydanými povoleními a ověřenou projektovou dokumentací. Dále je nezbytné provádět i její pravidelnou a řádnou údržbu. Napadaný sníh je nutno odklízet pravidelně, přičemž osoba musí být na střeše řádně jištěna. Zajištěna musí být rovněž  ochrana zdraví případných kolemjdoucích osob. V případě pochybností o stabilitě konstrukce je na místě přivolat statika, který danou situaci odborně posoudí a případně navrhne další opatření, která případné destrukci zabrání.

Více fotografií naleznete: zde

Krátké video (ozvučený sestřih) naleznete: zde

Reportáž o odklízení sněhu na ZŠ Běloves (vysílání č. 5/2010 TéVé Náchod) naleznete: zde

Reportáž v Náchodském deníku ze dne 2. 2. 2010 naleznete: zde

článek v Novinách ECHO č. 4/2010 naleznete: zde

Článek a poděkování hasičům v Náchodském zpravodaji č. 3/2010 naleznete: zde